Pro správné fungování webu je, ve vašem prohlížeči, nutné zapnout JavaScript

pozor, některé funkce jsou dostupné až po zaplacení
img-

Kdo mi může s hledáním zaměstnání pomoci, kde hledat

V hledání pracovního uplatnění vám kromě úřadu práce (bližší informace v podkapitole „Úřad práce“) mohou být nápomocny různé neziskové organizace, občanská sdružení, příspěvkové organizace, veřejně prospěšné organizace ad., které vytvářejí a realizují služby k podpoře lidí s různým omezením, kteří se chtějí uplatnit v práci.

Jedná se o sociální služby (sociální rehabilitace, odborné sociální poradenství atd.), agentury podporovaného zaměstnávání a další organizace. Obraťte se na ně, pokud na hledání práce sami nestačíte. Každá organizace má vymezenou skupinu osob – cílovou skupinu, které pomáhá. Také má svá pravidla, kterými se řídí, a postupy, které dodržuje při poskytování služeb. Je vhodné se informovat přímo u organizací ve vašem okolí a poradit se s jejich pracovníky o konkrétním druhu pomoci.

Mohou vám pomoci například:

  • při vyhledávání nabídek práce – naučí vás vyhledávat si nabídky práce, pracovat s internetem apod.;
  • při oslovování zaměstnavatele – naučí vás telefonovat s potenciálním zaměstnavatelem, sepsat váš životopis, průvodní dopis, mluvit se zaměstnavatelem o zdravotním stavu vzhledem k práci apod.;
  • při rozhodování o vhodném zaměstnání dle vašeho vzdělání, dovedností, předpokladů, zdravotních omezení, možností mobility a dopravy, zájmů apod.;
  • v průběhu prvních dnů v novém zaměstnání porozumět požadavkům při zaučování se apod.;
  • při rozhodování o vhodném doplnění vzdělání dle vašich zájmů, již dosaženého vzdělání, časových možností, zdravotních omezení apod.;
  • při porozumění základním pracovněprávním záležitostem (pracovní smlouva, dohody, mzda, dovolená, práva a povinnosti zaměstnance a zaměstnavatele apod.);
  • při jednání na úřadech – porozumět tomu, co se po vás žádá, vyplnit formuláře, také je možné se domluvit na doprovodu apod.;
  • při oslovení dalších organizací, které by mohly naplnit vaše potřeby jinými službami;
  • při dalších krocích, které vedou k naplnění vašich potřeb spojených s hledáním práce, pokud se na tom s nimi vzájemně dohodnete (minimálně máte vždy možnost získat kontakt na někoho jiného, kdo by vám mohl pomoci v tom, co potřebujete).

Sociální rehabilitace

V souvislosti s hledáním práce můžete oslovit např. organizace, které poskytují sociální rehabilitaci. Sociální rehabilitace je sociální služba dle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, která podporuje rozvoj těch znalostí a schopností člověka se zdravotním postižením, které potřebuje k uspokojení svých potřeb a k samostatnému životu. Tato služba může být poskytována jak v domácím prostředí člověka s postižením, tak ambulantně v zařízení sociálních služeb, kam osoba dochází.

Jedná se o soubor specifických činností směřujících k dosažení samostatnosti, nezávislosti a soběstačnosti osob. S pomocí zachovaných schopností, potenciálů a kompetencí se rozvíjejí jejich specifické schopnosti a dovednosti, posilují se žádoucí návyky a je nacvičován výkon běžných činností.

Sociální rehabilitace obsahuje tyto základní činnosti:

  • nácvik dovedností pro zvládání péče o vlastní osobu, soběstačnosti a dalších činností vedoucích k sociálnímu začlenění,
  • zprostředkování kontaktu se společenským prostředím,
  • výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti,
  • pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí.

Agentury podporovaného zaměstnávání

Podporované zaměstnávání je časově omezená služba určená lidem, kteří hledají placené zaměstnání v běžném pracovním prostředí. Jejich schopnosti získat a zachovat si zaměstnání jsou přitom z různých důvodů omezeny – potřebují individuální, dlouhodobou a průběžně poskytovanou podporu před nástupem i po nástupu do práce.

V ČR, ale i ve světě existují tzv. agentury podporovaného zaměstnávání (APZ), které jsou zaměřeny na různé cílové skupiny a na něž se můžete obrátit, pokud máte problém s nalezením vhodného pracovního uplatnění.

Internetové portály s nabídkami zaměstnání

Vhodné zaměstnání si můžete zkusit najít také sami, v současnosti existuje celá řada internetových portálů s nabídkami zaměstnání.

Úřad práce

Podporu na trhu práce osobám se zdravotním postižením i bez něj nabízí krajské pobočky (resp. kontaktní místa) úřadu práce.

Registrace na úřadu práce

S žádostí o pomoc při hledání pracovního uplatnění je vhodné se obrátit na příslušnou pobočku (resp. kontaktní místo) úřadu práce dle místa vašeho trvalého bydliště. Při splnění určitých podmínek máte nárok nejen na podporu v nezaměstnanosti, ale i na zvýšenou péči, jako je rekvalifikace, pracovní rehabilitace atd.

Navštívit úřad práce můžete ještě před uplynutím výpovědní doby a požádat jej o zařazení do evidence zájemců o zaměstnání (vysvětlení pojmu naleznete níže). V tomto případě budete ÚP informováni o vhodných pracovních místech. Po skončení výpovědní doby se můžete registrovat jako uchazeč o zaměstnání (vysvětlení pojmu naleznete níže) a požádat ÚP v místě svého trvalého pobytu o zprostředkování zaměstnání. K tomuto kroku stačí vyplnit formulář „Žádost o zprostředkování zaměstnání“, který buď dostanete přímo na ÚP, nebo můžete vyplnit jeho elektronickou verzi na https://www.mpsv.cz/formulare#oblast-zamestnanosti. Výhodou elektronické verze je, že data vyplněná v této žádosti můžete použít také např. v „Žádosti o podporu v nezaměstnanosti“.

Do evidence uchazečů o zaměstnání budete zařazeni ode dne podání žádosti o zprostředkování zaměstnání. Požádáte-li o zprostředkování zaměstnání nejpozději do tří pracovních dnů po skončení zaměstnání, budete zařazeni do této evidence ode dne následujícího po skončení zaměstnání.

Uchazeč a zájemce o zaměstnání

Při registraci na úřadu práce se nejčastěji zřejmě setkáte s pojmem uchazeč o zaměstnání. Tak je vnímán člověk, který požádá úřad práce o zprostředkování zaměstnání a splňuje podmínky pro registraci jako uchazeč o zaměstnání. Většinou se jedná o situaci, kdy nezaměstnaný (propuštěný, opouštějící zaměstnání) člověk přichází na ÚP a očekává, že mu ÚP pomůže v období hledání zaměstnání. Pomoc můžete očekávat v tom, že

  • pracovník zprostředkovatelny vám předá kontakty firem, které hledají zaměstnance;
  • ÚP vám může zajistit a uhradit rekvalifikační kurz (neváhejte se na to zeptat!);
  • při splnění podmínek můžete pobírat podporu v nezaměstnanosti;
  • jste-li zaregistrováni coby uchazeč o zaměstnání, úřad práce za vás během této doby platí za určitých podmínek sociální a zdravotní pojištění (bližší informace o zdravotním a sociálním pojištění v době evidence na úřadě práce naleznete v kapitole „Zdravotní a sociální pojištění při registraci na ÚP“ níže).

Z registrace uchazeče o zaměstnání vyplývají určitá práva a povinnosti.

Kdo se může evidovat na úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání

Práva a povinnosti uchazeče a zájemce o zaměstnání stanoví zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti.

Uchazečem o zaměstnání se může stát fyzická osoba, která:

  • osobně požádá o zprostředkování vhodného zaměstnání úřad práce, v jehož správním obvodu má bydliště,
  • splňuje zákonem stanovené podmínky pro zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání.

Do evidence uchazečů o zaměstnání nemůže být zařazena fyzická osoba, která:

  • je uznána dočasně neschopnou práce,
  • pobírá peněžitou pomoc v mateřství v době před porodem a 6 týdnů po porodu,
  • je invalidní ve III. stupni; s výjimkou fyzické osoby, která je invalidní ve III. stupni a je schopna výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek (dle zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém zabezpečení, § 39, odst. 4, písm. f),
  • vykonává trest odnětí svobody, vykonává ochranné opatření zabezpečovací detence nebo je ve vazbě.

!!!POZOR!!! Pokud pobíráte invalidní důchod pro invaliditu III. stupně, můžete být registrováni na ÚP jako uchazeči o zaměstnání jen v případě, že jste byli uznáni schopnými práce za zcela mimořádných podmínek (tuto informaci zjistíte z posudku o invaliditě – formulace „je schopen práce za zcela mimořádných podmínek“). Pokud pobíráte invalidní důchod pro invaliditu III. stupně a v posudku o invaliditě máte uvedenu formulaci „není schopen práce za zcela mimořádných podmínek“, pak můžete být na ÚP registrování pouze jako zájemci o zaměstnání. Poživatelů invalidních důchodů pro invaliditu I. a II. stupně se toto omezení netýká – pokud tedy pobíráte invalidní důchod pro invaliditu I. nebo II. stupně, můžete být registrování jako uchazeči o zaměstnání.

Na úřadu práce je možné se registrovat také jako zájemce o zaměstnání. Tak je vnímán člověk, který požádá úřad práce o zprostředkování práce a zařazení do evidence zájemců o zaměstnání, ale nesplňuje podmínky registrace jako uchazeč o zaměstnání. I přesto chce získat od úřadu práce pomoc během hledání práce, zejména kontakty firem hledajících zaměstnance.

Pro zájemce o zaměstnání platí, že:

  • nevzniká nárok na podporu v nezaměstnanosti,
  • potenciální zaměstnavatel při zaměstnání takového zaměstnance nemůže žádat o příspěvky z úřadu práce poskytované na uchazeče o zaměstnání (tzn. o příspěvky vázané na společensky účelné pracovní místo),
  • je mu určená nabídka rekvalifikace.

Zdravotní a sociální pojištění při registraci na úřadu práce

Za určitých podmínek je za vás v rámci evidence na ÚP jako uchazeč o zaměstnání státem hrazeno zdravotní pojištění a doba evidence na ÚP se započítává jako náhradní doba důchodového pojištění (tzn. odpracované roky).

Při pobírání invalidního důchodu pro invaliditu III. stupně je za vás zdravotní pojištění hrazeno státem a náhradní doba důchodového pojištění (tzn. odpracované roky) se vám započítává již z titulu pobírání ID, evidence na úřadu práce pouze z důvodu pojištění tedy není nutná. Pokud jste pouze uznáni invalidní ve III. stupni, ale nemáte nárok na výplatu invalidního důchodu, hradí vám stát pouze zdravotní pojištění, ale náhradní doba důchodového pojištění vám započítávána není. Pokud se vás tento případ týká, je tedy vhodné být evidován alespoň nějakou dobu na úřadu práce jako uchazeči o zaměstnání.

Při pobírání invalidního důchodu pro invaliditu I. a II. stupně máte státem hrazeno zdravotní pojištění, ale náhradní doba důchodového pojištění vám započítávána není. Doba registrace na ÚP jako uchazeč o zaměstnání se však jako náhradní doba důchodového pojištění částečně započítává: započítávají se všechny doby pobírání podpory v nezaměstnanosti nebo podpory při rekvalifikaci a poté maximálně 1 rok bez nároku na jakoukoliv podporu do věku 55 let a maximálně další dva roky evidence na ÚP bez nároku na podporu po dosažení věku 55 let (celkem tedy maximálně 3 roky evidence na ÚP bez nároku na podporu).

Pokud jste pouze uznáni invalidními v I. nebo II. stupni, ale nemáte nárok na výplatu invalidního důchodu, nehradí vám stát ani zdravotní pojištění, jednou z možností, jak si platby tohoto pojištění státem zachovat, je tedy registrace na ÚP jako uchazeč o zaměstnání.

Uchazeč o zaměstnání, který není invalidní (tzn. jedná se o běžného uchazeče o zaměstnání nebo uchazeče o zaměstnání, který je osobou se zdravotním znevýhodněním), má placené zdravotní pojištění po celou dobu registrace na ÚP. Náhradní doba důchodového pojištění se započítává stejně jako u invalidních důchodců pro invaliditu I. nebo II. stupně.

Podpora v nezaměstnanosti

Uchazeči o zaměstnání mají za určitých podmínek nárok na peněžitou dávku ve formě podpory v nezaměstnanosti.

Nárok na podporu v nezaměstnanosti  uchazeč o zaměstnání, který:

  • pracoval v zaměstnání, zakládajícím účast na důchodovém pojištění, podle § 11, odst. 1, písm. a) a odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, nebo získal náhradní dobu zaměstnání (bližší informace níže) min. 12 měsíců za poslední 2 roky („rozhodná doba“) před zařazením do evidence ÚP,
  • požádal úřad práce, u kterého je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání, o poskytnutí podpory v nezaměstnanosti,
  • ke dni, k němuž má být podpora v nezaměstnanosti přiznána, není poživatelem starobního důchodu.

Nárok na podporu v nezaměstnanosti nemá uchazeč o zaměstnání:

  • se kterým byl v době posledních 6 měsíců před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání zaměstnavatelem skončen pracovněprávní vztah z důvodu porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem; to platí i v případě skončení jiného pracovního vztahu z obdobného důvodu;
  •  se kterým byl v době posledních 6 měsíců před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání zaměstnavatelem skončen pracovněprávní vztah z důvodu porušení režimu dočasné pracovní neschopnosti zvlášť hrubým způsobem;
  • kterému vznikl nárok na výsluhový příspěvek podle zvláštních právních předpisů a tento příspěvek je vyšší než podpora v nezaměstnanosti, která by uchazeči o zaměstnání náležela, pokud by neměl nárok na výsluhový příspěvek;
  • který ke dni, k němuž má být podpora v nezaměstnanosti přiznána, vykonává některou z činností podle § 25 odst. 3 – pracovní poměr s výdělkem nepřesahujícím 7 300 Kč hrubého měsíčně, na základě pracovní smlouvy, popř. dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti.

Podpora v nezaměstnanosti náleží uchazeči o zaměstnání při splnění stanovených podmínek ode dne podání písemné žádosti o podporu v nezaměstnanosti nebo ode dne následujícího po skončení zaměstnání, pokud uchazeč o zaměstnání požádá o poskytnutí podpory v nezaměstnanosti nejpozději do 3 pracovních dnů po skončení tohoto zaměstnání nebo činností považovaných za náhradní doby zaměstnání.

Uchazeči o zaměstnání, kterému bylo podle jiných právních předpisů z posledního zaměstnání vyplaceno odstupné, odbytné nebo odchodné, je podpora v nezaměstnanosti poskytnuta až po uplynutí doby, která je pokryta vyplaceným odstupným, odbytným nebo odchodným. Pokud vám tedy např. bylo vyplaceno odstupné ve výši 3 průměrných měsíčních platů, bude vám podpora v nezaměstnanosti vyplácena až od 4. měsíce evidence na ÚP.

Uchazeči o zaměstnání, kterému vznikl nárok na podporu v nezaměstnanosti, ale odstupné, odbytné nebo odchodné mu nebylo vyplaceno po skončení pracovního nebo služebního poměru v nejbližším výplatním termínu určeném u zaměstnavatele pro výplatu mzdy nebo platu anebo v den skončení pracovního nebo služebního poměru, poskytne úřad práce kompenzaci za dobu od zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání do uplynutí doby, která měla být pokryta odstupným, odbytným nebo odchodným. Po uplynutí této doby vám může začít být vyplácena podpora v nezaměstnanosti (dle § 44b zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti).

Náhradní doba zaměstnání

Při posuzování nároku na podporu v nezaměstnanosti se započte do doby potřebné pro vznik nároku také náhradní doba zaměstnání. Náhradní dobou zaměstnání je doba:

  • přípravy osoby se zdravotním postižením k práci,
  • pobírání invalidního důchodu pro invaliditu III. stupně,
  • osobní péče o dítě ve věku do 4 let,
  • osobní péče o fyzickou osobu, která se považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II–IV, pokud s uchazečem o zaměstnání trvale žije a společně uhrazují náklady na své potřeby; tyto podmínky se nevyžadují, jde-li osobu, která se pro účely důchodového pojištění považuje za osobu blízkou,
  • osobní péče o fyzickou osobu mladší 10 let, která se považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni I,
  • výkonu dlouhodobé dobrovolnické služby na základě smlouvy dobrovolníka s vysílající organizací, které byla udělena akreditace ministerstva vnitra, nebo výkonu veřejné služby na základě smlouvy o výkonu veřejné služby, pokud rozsah vykonané služby překračuje v průměru alespoň 20 hodin v kalendářním týdnu,
  • trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény osoby po skončení výdělečné činnosti, která zakládala její účast na nemocenském pojištění podle zvláštního právního předpisu, pokud si tato osoba nepřivodila dočasnou pracovní neschopnost úmyslně a pokud tato dočasná pracovní neschopnost nebo nařízená karanténa vznikla v době této výdělečné činnosti nebo v ochranné lhůtě podle zvláštního právního předpisu.

Podpůrčí doba

Podpůrčí doba, tj. doba, po kterou je vyplácena podpora v nezaměstnanosti, činí u uchazeče o zaměstnání:

a) do 50 let věku 5 měsíců,
b) od 50 do 55 let věku 8 měsíců,
c) nad 55 let věku 11 měsíců.

Rozhodující pro délku podpůrčí doby je věk uchazeče o zaměstnání dosažený ke dni podání žádosti o podporu v nezaměstnanosti.

Uchazeč o zaměstnání, kterému v posledních 2 letech před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání neuplynula celá podpůrčí doba a získal zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností dobu důchodového pojištění v délce kratší než 3 měsíce, má nárok na podporu v nezaměstnanosti po zbývající část podpůrčí doby. Současně musí být splněna podmínka celkové doby předchozího zaměstnání (tzn. je třeba mít v posledních dvou letech před datem žádosti o podporu v nezaměstnanosti odpracováno nebo splněno náhradní dobou zaměstnání alespoň 12 měsíců).

Uchazeč o zaměstnání, kterému v posledních 2 letech před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání uplynula celá podpůrčí doba, má nárok na podporu v nezaměstnanosti, pokud po uplynutí této podpůrčí doby získal zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností dobu důchodového pojištění v délce alespoň 6 měsíců. Tato doba se nevyžaduje, pokud ke skončení zaměstnání nebo výdělečné činnosti došlo ze zdravotních důvodů nebo došlo-li ke skončení zaměstnání z organizačních důvodů nebo pro porušení povinností ze strany zaměstnavatele (§ 48 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti). Současně musí být splněna podmínka celkové doby předchozího zaměstnání.

Výše podpory v nezaměstnanosti

Výše podpory v nezaměstnanosti se stanoví procentní sazbou z průměrného měsíčního čistého výdělku, kterého uchazeč o zaměstnání dosáhl ve svém posledním ukončeném zaměstnání, nebo z posledního vyměřovacího základu přepočteného na 1 kalendářní měsíc, pokud uchazeč o zaměstnání naposledy vykonával samostatnou výdělečnou činnost, a to:

  • v prvních dvou měsících ve výši 65 %,
  • další 2 měsíce ve výši 50 %,
  • po zbývající podpůrčí dobu ve výši 45 %.

V případě, že uchazeč o zaměstnání před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání bez vážného důvodu ukončil poslední zaměstnání sám nebo dohodou se zaměstnavatelem, činí procentní sazba podpory v nezaměstnanosti 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu po celou podpůrčí dobu.

V případech, kdy je doba předchozího zaměstnání splněna započtením náhradní doby zaměstnání a tato doba je posuzována jako poslední zaměstnání, uchazeč o zaměstnání bez svého zavinění nemůže osvědčit výši průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu a dále nelze u uchazeče stanovit průměrný měsíční čistý výdělek nebo vyměřovací základ, je výše podpory v nezaměstnanosti stanovena následovně:

  • po dobu prvních 2 měsíců ve výši 0,15násobku,
  • další 2 měsíce ve výši 0,12násobku,
  • po zbývající podpůrčí dobu ve výši 0,11násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém byla žádost o tuto podporu podána (v roce 2022 se bude vycházet z částky 37 047 Kč).

Maximální výše podpory v nezaměstnanosti činí 0,58násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém byla žádost o podporu v nezaměstnanosti podána (v roce 2022 se bude vycházet z částky 37 047 Kč; maximální podpora v nezaměstnanosti bude tedy vyplácena ve výši 21 487 Kč).

Přivýdělek při registraci na úřadu práce

Uchazeči o zaměstnání si mohou měsíčně přivydělat polovinu minimální mzdy, tedy 8 100 Kč. Je jedno kolik hodin práce (jaký úvazek) přivýdělek představuje. Zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání nebrání:

  • výkon činnosti na základě pracovního nebo služebního poměru, pokud měsíční výdělek nepřesáhne polovinu minimální mzdy,
  • výkon činnosti na základě dohody o pracovní činnosti, pokud měsíční odměna nebo odměna připadající na jeden měsíc za období, za které přísluší, nepřesáhne polovinu minimální mzdy.

Podmínkou pro zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání je, že výkon výše uvedených činností není překážkou pro spolupráci s ÚP při zprostředkování vhodného zaměstnání a pro přijetí nabídky vhodného zaměstnání.

Přivýdělek v době vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání není možný na základě dohody o provedení práce (bez ohledu na výši výdělku).

V době pobírání podpory v nezaměstnanosti si uchazeč o zaměstnání nemůže přivydělat, bez ohledu na typ pracovního poměru (pracovní smlouva, dohoda o pracovní činnosti, dohoda o provedení práce).

Individuální akční plán

Při zprostředkování zaměstnání je věnována zvýšená péče uchazečům o zaměstnání, kteří ji pro svůj zdravotní stav, věk, péči o dítě nebo z jiných vážných důvodů potřebují.

Ke zvýšení možnosti uplatnění uchazeče o zaměstnání na trhu práce slouží individuální akční plán. Je to dokument, který vypracovává úřad práce ve spolupráci s uchazečem o zaměstnání. Obsahem individuálního akčního plánu je zejména stanovení postupu a časového harmonogramu plnění jednotlivých opatření, která by měla vést k uplatnění uchazeče na trhu práce. Při určování obsahu individuálního akčního plánu se vychází z dosažené kvalifikace, zdravotního stavu, možností a schopností uchazeče o zaměstnání. Individuální akční plán vypracuje úřad práce vždy, pokud je uchazeč o zaměstnání veden v evidenci uchazečů o zaměstnání nepřetržitě déle než 5 měsíců. Uchazeč o zaměstnání je povinen spolupracovat s úřadem práce při vypracování individuálního akčního plánu, jeho aktualizaci a vyhodnocování, a to v termínech stanovených úřadem práce, a plnit podmínky v něm stanovené.

Individuální akční plán je dlouhodobý proces poradenství týkající se zprostředkování zaměstnání a vzdělávání.

Pracovní rehabilitace

Pracovní rehabilitace je souvislá činnost zaměřená na získání a udržení vhodného zaměstnání osoby se zdravotním postižením, kterou na základě její žádosti zabezpečují krajské pobočky úřadu práce a hradí náklady s ní spojené.

Osoby se zdravotním postižením mají právo na pracovní rehabilitaci. Pracovní rehabilitaci zabezpečuje krajská pobočka úřadu práce místně příslušná podle bydliště osoby se zdravotním postižením ve spolupráci s pracovně rehabilitačními středisky nebo může na základě písemné dohody pověřit zabezpečením pracovní rehabilitace jinou právnickou nebo fyzickou osobu.

Pracovní rehabilitace zahrnuje zejména poradenskou činnost zaměřenou na volbu povolání, volbu zaměstnání nebo jiné výdělečné činnosti, teoretickou a praktickou přípravu pro zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost, zprostředkování, udržení a změnu zaměstnání, změnu povolání a vytváření vhodných podmínek pro výkon zaměstnání nebo jiné výdělečné činnosti.

Krajská pobočka úřadu práce spolu s osobou se zdravotním postižením sestaví individuální plán pracovní rehabilitace s ohledem na její zdravotní způsobilost, schopnost vykonávat soustavné zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost a kvalifikaci a s ohledem na situaci na trhu práce.

Na pracovní rehabilitaci mohou být na základě doporučení ošetřujícího lékaře vydaného jménem poskytovatele zdravotních služeb zařazeny fyzické osoby, které jsou uznány za dočasně neschopné práce, a na základě doporučení okresní správy sociálního zabezpečení vydaného v rámci kontrolní lékařské prohlídky též fyzické osoby, které přestaly být invalidními. Zařazení těchto fyzických osob na pracovní rehabilitaci nesmí být v rozporu s jejich zdravotní způsobilostí; krajská pobočka úřadu práce je povinna zařazení písemně oznámit příslušné okresní správě sociálního zabezpečení s uvedením data zahájení, místa výkonu, denního rozsahu a celkové délky trvání pracovní rehabilitace, a do 5 kalendářních dnů písemně oznámit její ukončení.

Příprava k práci je cílená činnost směřující k zapracování osoby se zdravotním postižením na vhodné pracovní místo a k získání znalostí, dovedností a návyků nutných pro výkon zvoleného zaměstnání nebo jiné výdělečné činnosti. Tato příprava trvá nejdéle 24 měsíců. Po absolvování přípravy k práci obdržíte osvědčení.

Příprava k práci osoby se zdravotním postižením se provádí
a) na pracovištích jejího zaměstnavatele individuálně přizpůsobených zdravotnímu stavu této osoby; příprava k práci může být prováděna s podporou asistenta,
b) na chráněných pracovních místech právnické nebo fyzické osoby,
c) ve vzdělávacích zařízeních státu, územních samosprávných celků, církví a náboženských společností, občanských sdružení a dalších právnických a fyzických osob.
Zaměstnavateli, který provádí na svém pracovišti přípravu k práci osob se zdravotním postižením, může úřad práce uhradit náklady na přípravu k práci těchto osob.

Osobě se zdravotním postižením, která nepobírá dávky nemocenského pojištění, starobní důchod nebo mzdu (plat) nebo náhradu mzdy (platu), náleží na základě rozhodnutí krajské pobočky úřadu práce po dobu účasti na přípravě k práci podpora při rekvalifikaci. Podpora při rekvalifikaci náleží v tomto případě i v situaci, kdy tato osoba není vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání (tedy i v případě, že je vedena pouze jako zájemce o zaměstnání).

Vzdělávání, rekvalifikace

Často může být překážkou při hledání vhodného zaměstnání chybějící či nedostatečná kvalifikace. V současné době se vám otevírá mnoho možností, jak si doplnit nebo zvýšit vzdělání. Když se rozhodnete, že se chcete naučit něco, co vám pomůže najít práci, máte různé možnosti. Své vzdělání si můžete zvýšit, změnit nebo zkvalitnit studiem, absolvováním rekvalifikačního kurzu, složením odborných zkoušek, navštěvováním kurzů, ale také samostudiem příruček a literatury či přímo praxí ve firmě (brigádně, na nižší pozici, formou dobrovolnictví apod.).

Doplněním vzdělání ve škole, absolvováním kurzu atd. můžete získat dovednosti a znalosti, které jsou třeba pro výkon určité profese (svářečský kurz, práce se speciálním softwarem na počítači, ekonomické znalosti), ale také dovednosti, které jsou obecně použitelné ve více profesích a činnostech (práce se základním vybavením počítače, administrativní dovednosti, komunikační dovednosti, cizí jazyky apod.)

Při plánování a hledání vhodného vzdělávání můžete oslovit neziskové organizace nebo také informační a poradenské středisko pro volbu a změnu povolání (IPS) na úřadu práce. IPS také zveřejňují některé základní informace na Integrovaném portálu MPSV.

Rekvalifikace

Další možností doplnění vzdělání je absolvovat rekvalifikaci zastřešenou úřadem práce. Během doby, kdy nemáte práci a jste v evidenci úřadu práce, máte možnost požádat o zajištění vzdělávání, doplnění nebo změnu kvalifikace – rekvalifikaci. Úřad práce se podle svých možností rozhoduje, komu rekvalifikaci uhradí a v jakém vzdělávacím zařízení toto vzdělávání proběhne.

Při rekvalifikaci zabezpečované úřadem práce máte navíc nárok na podporu při rekvalifikaci.

Nárok na podporu při rekvalifikaci má uchazeč o zaměstnání, který se účastní rekvalifikace zabezpečované úřadem práce a ke dni, k němuž má být podpora při rekvalifikaci přiznána, není poživatelem starobního důchodu. O podpoře při rekvalifikaci rozhoduje úřad práce, podpora je poskytována po celou dobu rekvalifikace.

Podpora při rekvalifikaci se poskytuje po celou dobu rekvalifikace, s výjimkami dob uvedených v zákoně o zaměstnanosti.

Procentní sazba podpory při rekvalifikaci je jednotná pro všechny věkové kategorie uchazečů o zaměstnání a činí 60 % průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu.

V případě, kdy je doba předchozího zaměstnání splněna započtením náhradní doby zaměstnání a tato doba je posuzována jako poslední zaměstnání, uchazeč o zaměstnání bez svého zavinění nemůže osvědčit výši průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu a dále nelze u uchazeče stanovit průměrný měsíční čistý výdělek nebo vyměřovací základ, je výše podpory při rekvalifikaci stanovena ve výši 0,14násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém uchazeč o zaměstnání nastoupil na rekvalifikaci (v roce 2022 se bude vycházet z částky 37 047 Kč).

Maximální výše podpory při rekvalifikaci, která může být poskytována úřadem práce uchazeči o zaměstnání, činí 0,65násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém byla žádost o podporu v rekvalifikaci podána (v roce 2022 se bude vycházet z částky 37 047 Kč; maximální podpora při rekvalifikaci bude tedy vyplácena ve výši 24 081 Kč).

Musím budoucího zaměstnavatele informovat o tom, že jsem osobou se zdravotním postižením?

Informovat zaměstnavatele o tom, že jste osobou se zdravotním postižením, není povinné. Nicméně pro vás i vašeho zaměstnavatele může být výhodné, když bude o vaší situaci vědět – můžete čerpat slevy na dani z příjmu (bohužel nelze u osob zdravotně znevýhodněných), zaměstnavatel může čerpat příspěvky od úřadu práce a slevy na dani z příjmu pro zaměstnavatele.